V prvním dubnovém týdnu zveřejnila společnost MultiSport Benefit výsledky exkluzivního průzkumu MultiSport Index z kterých vyplynulo, že sportu se věnuje zhruba polovina populace, přičemž více než čtvrtina Čechů se hýbe méně než jednou za měsíc. Nejčastější důvody proč lidé nesportují přitom zůstávají dlouhodobě stejné, a to nedostatek času a vůle. Zároveň začíná ale sílit vliv ekonomického faktoru, který se za posledních 5 let více než zdvojnásobil a finanční náročnost sportu už představuje překážku zdravého životního stylu pro více než 13 % respondentů.

Data z výzkumu, který pro MultiSport Benefit realizovala agentura NMS Market Research, byla zveřejněna na tiskové konferenci, které se kromě zástupců obou společností zúčastnili také zástupci České obce sokolské a Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Účastníci se shodli, že nejde jen o sport v úzkém slova smyslu, ale o přirozený pohyb jako součást každodenního života, ideálně budovaný už od dětství.

Nicméně, cesta k aktivnější české společnosti nevede jediným opatřením. Klíčová je dlouhodobá a systematická podpora pohybu – od dětí a škol přes obce a zaměstnavatele až po stát a zdravotní systém. Důležitou roli hraje dostupná sportovní infrastruktura, větší podpora pohybu od útlého věku, důraz na tělesnou výchovu i silnější propojení prevence se zdravotním systémem a pojišťovnami. Významným nástrojem může být také podpora pohybu na pracovišti prostřednictvím zaměstnaneckých benefitů.

„Jestliže víme, že se pravidelně hýbe jen část populace, nemůžeme to dál vnímat jen jako individuální rozhodnutí jednotlivců. Je to širší společenské téma, které vyžaduje koordinovanou reakci škol, obcí, zaměstnavatelů, zdravotního systému i státu,“ řekl Miroslav Petr, děkan Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy.

Podle výsledků výzkumu se rostoucí náklady promítají i do skutečných výdajů za pohyb. Podíl Čechů, kteří za sport utratí více než 1 500 korun měsíčně, se za pět let zvýšil z 3 % na 11 %, tedy na více než trojnásobek. Zároveň dvě třetiny aktivních respondentů uvádějí, že pokud by na sport dostávaly vyšší příspěvky, navštěvovaly by sportoviště častěji.

K těmto výsledkům se vyjádřila také Kamila Šrolerová, 1. místostarostka České obce sokolské, která zdůraznila, že pokud chceme skutečně rozhýbat Česko, tak musíme začít u dětí, ale zároveň je nutné vytvářet podmínky i pro dospělé.

„Sport nesmí být výsadou...Vedle motivace je potřeba mluvit také o duševním zdraví, o roli lékařů, pojišťoven i obcí a o tom, že dostupný pohyb je součást kvalitního života v každé komunitě,“ řekla Kamila Šrolerová z České obce sokolské.

Podle výsledků průzkumu se proměňují také sportovní preference populace, přičemž postupně odeznívá covidový boom venkovních aktivit a roste zájem o fitness a silový trénink. Procházky a výšlapy sice zůstávají nejrozšířenější aktivitou, po vrcholu v roce 2020, kdy se jim věnovalo 58 % respondentů, se jejich podíl snížil na úroveň 47 až 48 %. Cyklistika oproti roku 2019 oslabila z 40 % přibližně na 32 %.

Naopak  roste zájem o posilovny a fitness. Podíl lidí věnujících se fitness a silovému tréninku vzrostl z 11 % v roce 2019 na 17 % v roce 2025. Běhu se po poklesu v roce 2023 (19 %) věnuje přibližně čtvrtina populace. Průzkum ale zároveň ukazuje i méně pozitivní trend: po loňském poklesu znovu vzrostl podíl lidí, kteří s některým sportem přestali. Nejčastěji přitom šlo o plavání a běh.

Výsledkům průzkumu se věnovala v reportáži také Česká televize.