Sportovní laboratoře Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy se během letních měsíců pravidelně mění v centrum předsezónní diagnostiky vrcholových sportovců. Letos mezi nimi nechyběly ani hráčky české hokejové reprezentace všech věkových kategorií, které absolvovaly komplexní testování fyzické připravenosti před startem nové sezony.

Pod vedením hlavního trenéra Briana Idalskiho a vedoucího úseku kondiční přípravy Jana Petružely absolvovaly reprezentantky sérii testů zaměřených na hodnocení aktuální fyzické kondice. Program zahrnoval měření tělesného složení, explozivní i obecné síly, svalových asymetrií, ale také testy aerobní a anaerobní vytrvalosti.

Výsledky testů představují výchozí bod pro další tréninkovou přípravu, a proto je hráčky ani realizační tým rozhodně nepodceňují.

„Více než dvaasedmdesát hodin před testy jsem měla běžné tréninky v posilovně. Chtěla jsem být co nejlépe připravená, takže některé specifické cviky jsem trénovala už s předstihem,“ řekla reprezentační útočnice Kristýna Kaltounková.

Zároveň přiznala, že nejobávanější částí programu jsou testy zaměřené na anaerobní kapacitu a maximální spotřebu kyslíku – Wingate a VO₂ max.

„Asi nejvíce se bojím VO₂ max. To jsou testy, při kterých jedete úplně do mrtva. Není to nic příjemného,“ dodala Kaltounková.

Při testu VO₂ max mají sportovci nasazenou speciální masku, která analyzuje dýchání a spotřebu kyslíku během postupně se zvyšující zátěže, nejčastěji na bicyklovém ergometru. Wingate test pak spočívá v maximálním třicetisekundovém sprintu proti vysokému odporu a slouží především ke zjištění anaerobní kapacity a explozivního výkonu.

„Testovací den se skládá nejen z výkonových, ale i zdravotně orientovaných testů. Měříme skoky, složení těla, obecnou sílu nebo sílu kyčlí při abdukci a addukci, laicky řečeno tlak kyčlí dovnitř a ven. Zjišťujeme také sílu úchopu a zařazujeme testy anaerobní kapacity, jako jsou Wingate a VO₂ max. Kromě toho jsme přidali i několik vlastních měření, která nám poskytují širší kontext výsledků,“ popsal vedoucí úseku kondiční přípravy Jan Petružela.

Samotné provedení jednotlivých testů podle něj trenérům prozradí mnohem více než konečný výsledek. Například při skoku s protipohybem (countermovement jump) lze přesně určit, ve které fázi pohybu má hráčka rezervy. Důležité je také sledování svalových asymetrií, které může odhalit nadměrné zatěžování jedné končetiny nebo jiné pohybové nerovnováhy.

Získaná data mají okamžité praktické využití.

„Výsledky slouží především k úpravě tréninkových plánů. Chci je sdílet s kluby a jejich kondičními trenéry, aby podle nich mohli upravit tréninkový proces,“ vysvětlil Jan Petružela.

Přestože by se mohlo zdát, že cílem testování vrcholových sportovkyň je především dosažení co nejlepších výkonových hodnot, současný trend je jiný. Vedle zvyšování výkonnosti se stále větší důraz klade na prevenci zranění a dlouhodobé zdraví sportovců.

„Aktuálně je hlavním tématem práce na zdravotní stránce hráček. Ta je v této chvíli důležitější než samotný výkonový výstup,“ uzavřel Jan Petružela.

Více o tom, jak probíhalo testování české ženské hokejové reprezentace na FTVS UK si můžete přečíst v článcích na webu Českého hokeje.